Předmětem tohoto plánu je rámcové rozvržení a specifikace prvků, které jsou postupně vytvářeny v rámci záměru „Zemědělského parku Příšov“ budovaného na pozemku č. 444/14 v KÚ Příšov, především navržení těchto prvků takovým způsobem, který zlepší ekologické funkce tohoto území.
1. Původní stav
Jedná se o zemědělskou plochu v extravilánu v jižní části KÚ Příšov. Pozemek je v katastru nemovitostí veden jako zahrada. Plocha je mírně svažitá (sklon k severu) a je obklopena ze severu a západu svahem s lesním porostem, z jihu a východu podobnými zemědělskými plochami.
Dosavadním využitím tohoto prostoru byl trvalý travní porost. Jednalo se o poměrně uniformní eutrofní louku (bývalé hnojené pole) bez větší druhové rozmanitosti, s několika dominantními nitrofilními druhy rostlin. Pouze na vyvýšeném jihozápadním okraji zájmovéhoúzemí se nachází oligotrofnější luční porost s vyšším ekologickým potenciálem. Tento porostbude zachován a doplněn o xerofytní plošku (skalka). Mezi zájmovým územím a sousední východní plochou se nachází křovinatá mez, která bude rovněž zachována.
2. Koncepce záměru
Záměr tvorby Zemědělského parku Příšov je realizován podle těchto základních konceptů: Koncept trvale udržitelného rozvoje spočívá ve skloubení lidské činnosti se zájmy ochrany přírody. Základem tohoto konceptu je rozumné využívání přírodních zdrojů tak, aby se mohla rozvíjet společnost, ale zároveň to neohrozilo stabilitu ekosystémů a aby dlouhodobě nedocházelo ke zhoršování stavu životního prostředí v důsledku lidské činnosti (nebo dokonce aby se stav životní prostředí, je-li to možné, zlepšoval). Koncept permakultury vychází z trvale udržitelného rozvoje, ale je více zaměřen na zemědělství, zejména na rostlinnou a živočišnou výrobu v malém měřítku. Podstatou permakultury je zemědělství či zahrádkářství založené na uzavřeném koloběhu vody, živin a dalších prvků, tzn. minimalizovat jak vnější vstupy do permakulturního systému, tak i odpady vycházející mimo tento systém. Tím dochází k výraznému snížení využívání přírodních zdrojů.
Koncept mozaikovité krajiny je zaměřen na omezení velkých monokulturních ploch; namísto toho se zjemňuje „zrno“ krajiny a ta je obohacována o drobné plošky různých ekosystémů (les i bezlesí, suché i podmáčené plošky apod.). Tím v krajině roste druhová rozmanitost a zejména přibývá tzv. nášlapných kamenů, po nichž mohou migrovat vzácné druhy vázané na konkrétní ekosystémy. To v důsledku zvyšuje odolnost krajiny vůči klimatickým i jiným změnám.
3. Cíle záměru
Výše nastíněná koncepce je v rámci záměru „Zemědělského parku Příšov“ realizována prostřednictvím plnění těchto konkrétních cílů:
- využít tuto plochu pro trvale udržitelnou produkci zemědělských plodin a ovoce
- uplatnit v praxi permakulturní přístup a tvorbu uzavřených koloběhů vody a živin
- vytvořit plochu s jemnou krajinnou mozaikou a „nášlapnými kameny“
- zvýšit druhovou rozmanitost rostlin a živočichů v dané oblasti
- vytvořit zázemí pro trvale udržitelné lesní hospodaření v přilehlém lese
- podpořit osvětu, ukázat veřejnosti přírodě blízké způsoby zemědělského hospodaření
- použít výsledky jako vhodný příklad pro další projekty a pro ekologickou výchovu
- zvýšit nejen přírodní, ale i kulturní hodnotu extravilánu obce Příšov
4. Realizace záměru:
Vlastní realizace projektu probíhá postupně po částech od roku 2021, podle možností majitele. Přibližná pozice prvků, které jsou již dokončené, je zakreslena v mapce v příloze. Následující kroky již byly realizovány zcela nebo z části:
- částečné zornění (v relativně rovinaté části území, kde nehrozí vodní eroze) a vytvoření políčka a záhonů pro pěstování zeleniny a dalších plodin v rámci permakulturního hospodaření
- stavba skleníku pro teplomilnější druhy zeleniny
- sadové úpravy (viz 4.1)
- tvorba zázemí nezbytného pro fungování parku vč. lesního hospodaření (viz 4.2)
- vytvoření kompostů jakožto prostředku k recyklaci organických zbytků (viz 4.4)
- zahájení mozaikovité seče nezorněného území (namísto dosavadní celkové plošné seče) a ponechání kvetoucích pásů pro hmyz, zejména v jihozápadní části území
- tvorba výběhu pro drůbež s přístřeškem. Výhledově bude možné provést i tyto kroky:
- tvorba skalky jakožto „nášlapného kamene“ pro suchomilné druhy (viz 4.3)
- tvorba včelínu, využití včel jak pro opylování rostlin, tak i jako zdroje medu
- vybudování alespoň 1 malé tůně nebo mokřadu v území (zřejmě ve východní části prostoru, kde je údolnice a stahuje se tam voda), což vytvoří další „nášlapný kámen“ v krajině
- registrace parku do územního plánu jako interakčního prvku v systému ÚSES
Zde jsou specifikovány některé vybrané prvky:
4.1 Sadové úpravy
Především v okrajových částech zájmového území jsou sázeny stromy. Jedná se hlavně o ovocné stromy (jabloň, hrušeň, švestka, třešeň, ořešák) vysazené jako extenzivní sad v pásu u severního okraje zorněné půdy. Účelem těchto stromů bude především poskytovat potravu pro lidi, ale i pro zvířata. V menší míře jsou na území sázeny i další původní druhy (dub, lípa apod.), zejména na západním okraji dotyčné plochy, kde budou plnit účel větrolamu. Celkově tyto stromy zjemní krajinnou mozaiku tohoto dosud jednolitého travnatého území a zlepší i jeho mikroklima (sníží teplotní extrémy a zvlhčí vzduch). Z pohledu permakultury mají stromy také význam vytvoření dalšího „patra“ ve vertikální struktuře parku. Z důvodu ochrany před zvěří bude potřeba výsadbu v prvních letech oplotit.
Kromě stromů jsou také vytvářeny keřové pásy. Ty budou sloužit v první řadě pro
ohraničení zájmového území či jeho jednotlivých prvků, dále pro úkryt a hnízdění ptáků a také pro plody jakožto potravu jak pro lidi, tak i pro zvířata. Bude se proto jednat převážně o ovocné keře a upřednostněny budou naše původní druhy (maliník, ostružiník, líska, růže šípková apod.). Pro rozrůznění budou v menší míře použity i stálezelené jehličnany. Výsadba těchto dřevin zvýší mozaikovitost zájmového území a učiní jej přitažlivým pro ty „lesostepní“ druhy rostlin a živočichů, kterým nevyhovuje ani zapojený les, ani zcela otevřené bezlesí. Tyto druhy dnes ubývají kvůli nevhodné struktuře krajiny, zejména kvůli ostrým přechodům mezi jednotlivými monokulturními plochami a kvůli nedostatku rozptýlené zeleně v krajině. Každá ploška typu tohoto zemědělského parku je pro ně tudíž přínosem.
4.2 Hospodářské zázemí
Na místě vzniklo několika prostorů pro technické zajištění činností nutných pro provoz parku. Jedná se o stavby podle § 79 a § 103 stavebního zákona, k nimž není potřeba stavební povolení ani ohlášení. Tyto prostory jsou zakresleny v mapce v příloze, využití bude následující:
1) prostor pro zajištění zázemí pro hospodaření v lese
2) manipulační prostor pro opravy zemědělského náčiní
3) objekt pro přípravu sazenic a semen pro zemědělské účely
4) přístřešek pro zemědělské stroje a náčiní
5) objekt pro přípravu krmi
6) prostor pro úschovu drobného ručního zemědělského nářadí
4.3 Skalka
Jak již bylo zmíněno, okolo nejvyššího bodu řešeného území přechází louka do mírně xerotermního trávníku s relativně větší druhovou rozmanitostí. To je dáno také nižším obsahem živin, které byly zjevně splachovány s dešťovou vodou dolů po svahu. Toto místo nebude zorněno, naopak se zachová a podpoří se rozvoj suchomilné vegetace. Možná je i dosadba těchto rostlin (rozchodníky, mateřídouška apod.) V části této plochy budou shromažďovány přebytečné kameny (vyorané ze záhonů), které mohou sloužit jako biotop jak pro skalničky, tak i pro některé druhy živočichů (např. ještěrky). Tato sušší ploška bude tvořit tzv. nášlapný kámen pro vzácnější druhy rostlin a živočichů, které hledají nová stanoviště.
4.4 Komposty
Přebytečná organická hmota (posekaná tráva, listí, zbytky potravin) bude shromažďována v několika kompostérech. Po rozložení se kompost použije jako přírodní hnojivo, popř. mohou být i samotné kompostéry zároveň využity pro pěstování nitrofilních druhů zeleniny (např. dýní) a jejich stěny jako opora pro popínavé rostliny. Komposty jsou nedílnou součástí permakulturních zahrad a hrají klíčovou roli v uzavřeném koloběhu biomasy a živin. Jedno z kompostovacích zařízení lze využívat pro oběhové hospodářství s možností vykonání potřeby.
5. Závěr
Záměr „Zemědělského parku Příšov“ je ukázkou projektu založeného na myšlence trvale udržitelného rozvoje. Lze očekávat, že po plné realizaci tohoto záměru dojde k výraznému zvýšení jak přírodní druhové rozmanitosti, tak i estetické a společenské hodnoty území zemědělského parku. Významnou přidanou hodnotou je i umístění parku jen cca 5 km od okraje intravilánu Plzně, což toto území předurčuje jako místo pro rozvoj ekoturismu. V neposlední řadě může být tento park inspirací pro další aktivní občany, kteří vlastní podobný pozemek a chtějí jej využít co nejrozumněji pro potřeby jak lidí, tak i přírody. Pro takové lidi bude tento park ukázkovým příkladem permakulturního hospodaření.
Přibližné rozložení plošek na tomto území je znázorněno na přiložené mapce.
Rozložení ploch je jen orientační, může se mírně změnit, popř. může být podle potřeby doplněno o další plošky, např. vodní prvky.
Zpracoval RNDr. Jan Sedláček
20. 10. 2023
příloha: mapa řešeného území