Ladislava Konečná
a
její krásná básnička, kterou pro nás složila. Moc děkujeme.
Ladislava, krásná moudrá bytost a také krásná žena. Napsala pro nás tyto verše , které zakončila větou: „Já vás mám přátelé opravdu ráda!“
O sobě však nenapsala ani řádku a tak mi to nedá a těch pár řádků připisuji sama 
.
My též máme Ladu rádi a také jejího muže Petra. Kdykoli se mezi námi objeví, přinesou s sebou zvláštní a velmi příjemnou atmosféru klidu a pohody.
Jsou tichý a nenápadný pár. Mohli jste je několikrát na srazu SV zaznamenat, jak s láskou rozdávají krajíce voňavého chleba, namazané nějakou pochoutkou, třeba čerstvým sádlem se škvarkama.
Občas si s Ladislavou vyměním e-mail. Má krásný sloh a z jejích slov je cítit moudrost, zkušenost a láska k lidem. Velmi se těším, až se zase uvidíme tváří v tvář.
Nezbývá, než naplánovat nějaké další setkání Svobodného vysílače a doufat, že tentokrát to vyjde a opravdu se, po delší době, zase setkáme a obejmeme.
Ladislava a Petr
Báseň pro Palouček
Do vsi vniká štěbetavým útokem
smích věčného mládí od lesa.
Neděle, jako květ svým rozpukem,
si dlaně opírá o modrá nebesa.
Na papír, přichystaný tolik neděl,
dnes ráno letní slunce dopadlo.
Vám jsem naň báseň v duši psala,
a chtěla otevřít z křišťálu zrcadlo.
Prázdný list však použil můj vnouček
a maloval slunce i oheň planoucí.
Podívej babi, to je náš Palouček,
kde obnovují proud síly hasnoucí.
Chlapečku, tlukot svého srdce
jsem tvé matce dala
a tou vzpomínkou jsem sladce,
opět jako dívka malá.
Všechny písně z vytoužených jar
zpívám si v kleče na kolenou.
Kdo rád má, není nikdy stár,
což lidé občas nevzpomenou.
Víc krásnějšího bys mi nepověděl.
K paprskům letním připíšu jen,
co srdce do mysli mi vkládá:
„Já vás mám přátelé opravdu ráda!“
(Sepsáno v katastrálním území Hlinsko v Čechách o nedělním ránu7.7.2024 a věnováno přátelům a zakladatelům kouzelného Paloučku nad Příšovem, kde se snoubí hvězdy a Země)